Předpověď, ale i
stav počasí hovoří jasně: netřeba si hrát na hrdiny a jezdit
chlastat na písek, ale jet rovnou do jury, kde se dá i když
brutálně chčije. Takže trojdílná sešn plná vymetání
převislých děr mohla začít.
Sešn první (Bda,
Pepík, Káťa, Blaboš)
Blaboš, nás učí
první trik – kde nakoupit už cestou. V Aldi potkáváme duo Nuri
– Mihal, kteří nám dávají školení co si koupit: „Jestli
nekoupíte tohle, tak jste úplný debilové!“ Každopádně díky,
kejk mi vystačil na tři snídaně. Zastavení první: Rabenstein –
hmm tak sem už nikdy, zastavení druhé Hetzendorfer Wand – dobrá
volba jako vždy. Vogelwild (6-) na rozlez a tím i konec jednoho
starýho projektu, když jsem to před lety vorval Zuzance celkou
stěnou do prašivý smyčky. Pak už jenom vlaju v 8-skách za
Blabošem. Noc v pohodě pod lípou. Plecher Klippen – zateklý jak
prase, navíc nic extra, takže taky škrtám v průvodci.
Greischenstein – lehký mám už dávno přelezený, první sektor
s těžšíma cestama zase zateklej jak prase. Poslední šance:
Soranger Wand a nasypat pár pokusů do A-Hörnchen (8-), ještě pár let
a ujezdim to. Káťa krutorka dává Aus die Maus (6) na druhej.
Sešn druhá (Bda,
Hanička, Pepík, Míra)
Začínáme na
Hintere Stadelhofener Wände, kde chci konečně zbombit ty kukačky
(Woodcock in Time 7+), něco na rozpink. Hanička zkušeně Eliweg na
PP, potom co zkušeně stahuju lano. Zkouším Strahlentod (7), na
tříhvězdovou sedmu docela kotlík, navíc poněkud nepřehlednej.
Na vostřák si počkám až se počas umoudří. Nicméně za
klíčovym flekem přichází chcanec jak hovado, ale dávám, radost
jak sviňa. Kluci si to dát nechtěj, prej je kaňonynk moc nebaví.
Pravda, dolezový vodopád mluví za vše. Volíme přesun do jeskyně
na Grüne Hölle. Izolace (Isolation 8-) kluky moc nenalákala, a to
jsem se snažil, a lakoval to jak se dalo „to není tak převislý
jak to vypadá“. Pepík si totiž zamiloval kvakojidní stěnku u
cesty, kde bych si ani kolo nevopřel. Pravda, že stěnka je suchá,
což jasně hovoří v její prospěch. Levou 7- dáváme všichni.
Projektem se stává 7+ středem. Já bombim na mortál druhym
pokusem s úplně debilním programem, ale už to lízt nechci. Pepa
si to zamiloval a tak vyhnil v dolezu, ostatní děsí, že sem budou
muset s Pepíkem ještě někdy příště. Noc na pikaču, chčije a
asi všechny altány v Juře sou plný. Ráno je jasný že bude zase
chcát, Pokus o vytrápení Pepíka v jeho včerejším projektu,
končí v brutálním chcanci v Obertrubachu. Jde to z jihu, takže
rychle na sever. Po pár kilometrech to vypadá na sluníčko, ale
než vyndáme cajky z auta už začíná krápat. Andeltodrom. Víc
do kopce než jsme čekali. Čistíme lehký cesty. Pepa zjišťuje,
že mu chybí šáhlo.
Sešn třetí (Bda,
Hanička, Radek, Genessis)
Začínáme s
Haničkou úplně na severu v Kleinziegenfeldtalu. Rote Wand je uplně
super. Tříhvězdová pětka nic moc, ale vedlejší sedma vod
Alberta je největší bombice co jsem snad lezl. Převis jak prase,
vodlezy místama až mi cvakaj půlky při cvakání, ale bomba.
Dávám dva pokusy, ale sem slabej. Na večer ještě vedlejší Natz
Bramslinger (7-), a zase parádní bombice. Večer pohoda na parkáči. V
sobotu pak míříme na Kleinzigenfelderwände. Přeháňky jsou
podobně jako včera přijatelný, takže to nestačí ani moc
zatejkat. Tříhvězdová Basic Instinct (7), není až taková hitparáda,
dávám flash s vojebem za pravou spárku, ale mám v piči, až
taková perla to není. Zato vedlejší Bärway to Heaven (7+) a Saus und Braus (7+) sou nechutný dardy,
dávám pokus a dávám uzrát na příště. Míříme lehce na jih,
mám tu v merku hvězdovou Tchernobyl, ale Paradisental na moc
nenadchnul, a Tchernobyl už vůbec ne. Lezeme lehčí cesty na
stěnce u cesty a stěnce u parkoviště, ale nic extra. Na neděli
to bude chtít něco pěknýho, páč Genesis včerejší sektory moc nenadchly. Bandstein je zase střela mimo, bahno hnus a dvě nej
linie obsazený. Přesun na jistotu na Hintere Stadelhofener Wände.
Na kukačky zase nedošlo, ale zkroknul jsem si Bobeck (7+), další
parádní linka.
