středa 11. května 2016

Fontáč krásnej i krutej

Vlastně za to může jedna pohledná česká bouldristka..., no ona vlastně celá ta lajna událostí, která stála za odjezdem směr les jižně od Paříže stojí za pár řádků.

Pár dní před Silvestrem si Budějičákáma válíme šunky na Berliner Hütte v Zillertálkách a dohadujeme se jestli letos bude sníh, nebo to bude stát za prd. Večery jsou dlouhé, nezbývá než řešit Kleboňovy oblíbený pornoherečky a vůbec takový ty podstatný věci běžného života. A tak si jednoho chladného večera nad šálkem rumu s čajem otvírám jeden z časáků co sem dotáhl Kovárna. "A hele, Rockladns, jak tam byly Radek s Aničkou a spol... no počtu si..."

Kráčím si mezi pěknejma skálama. Sluníčko krásně svítí. Romantyka jak, víte co... Naproti mě jde krásná holka, usměje se a řekne "Ahoj" odpovím a poračujeme každej dál.... Znáte to, ne?

"Vstávej zmrďáku! Deme lízt, Bedříšku!" končí Kleboň můj nejhezčí sen za posledních mnoho dní. Ve třetí dýlce na Zsigmondyspitzes si konečně spojuju tvář autorky včerejšího článku z Rocklands a slečny z nočního snu. A první krok do Fontainebleau byl udělán. Druhý krok, se podařil krátce po návratu ze Silvestra, kdy jsem si vzpoměl na pěkný sen a na blogu nejmenované přední české bouldristky se dočetl, že nejraději jezdí do Fontáče. V tom okamžiku jsem tak nějak přestal řešit Karinu a začal řešit kdy a jak jet do Fontainebleau.

Třetí dýlka na Zsigmondyspitze:)


Namlsat Pepíka a Buriho nebyl žádnej problém. Zip se chytnul taky hned a za Radka to rozčísla Genessis (později pak i svým bolavým kolenem zařídla, že raději zůstala doma a Radek si mohl pošetřit volno do Chamonix, kam jistě pojede raději).

A tak se jednoho totálně prochcanýho rána slejzá naše čtveřice lezčíků a trojice bouldermatek na Smíchově odkud nás Pepík a jeho Subaru přesune do taktéž prochcaného Fontainebleau. Kempík máme úplně super v Samoreau u řeky. Počasí se přes noc umoudří. Tak to můžeme rovnou začít kosit.

Brutální čapáky a ruce až po loket, místní specifika

První volba byla jasně trefa do černýho: Rocher aux Sabots. Nádherný místo, nádherný šutry. Nejřív trpíme v ňákejch čtyřkách. Pak to klukum natřu v 5B Réglette á Calcul. No a pak už jenom koukám jak mi ujížděj o parník. Večer úplně na hadry ještě druhym pokusem a Pepovim programem posílám Le Narine za 6A.

eee... já nevim

Druhý den padá volba na Isatis. Pepík urve nejřív málem přední subaru nápravu na místnim chytře schovanym mrtvim policajtovi a pak uiž rveme místní kruťárny. Jako třeba La Zip Zup 6B, Pepa onsajtuje asi o metr a půl vlevo od správný linie a pak oba flashujeme správně a bez dolezmadla co jsme si zakázali.... no nevim s timle na nás kluky z Hlubočepskejch ploten nechoďte. No a jinak si užíváme místních kruťáren co jim chyběj vršky a vyhrabat se na vrchol bývá zhusta největší masaker (Případně se ještě dostat dolu, viď Zipe).

Buri se chystá na natáčení dalšího BDSM filmu


V rámci restdeje se vydáváme slunit do Couvieru. Já si v lehkym dojebal loket. Pepa s Burim nevydrželi koukat na němčoura, co tam trápil prý místní legendu Marie Rose 6A a suše to tam posílaj. Já jenom tupě čumim co jsem tu všechno vylezl předloni s Buriho pidibouldřicí (o tom ale až jindy). Jo a taky jsme byli ve Fontainebleau mrknut kolotoč a na zámek.

Nejvy síls, bouldering boot camp


Po zanedbatelném odpočinku jdeme do jednoho z "pouštních" sektorů 95.2. Já se oddělávám hned z kraje na levnym, ale parádním 5C Greta Garbo. Pak už jenom masíruju bolavou ruku. Máka je naštěstí kámoška a tak mám rehabku domluvenou jen co se vrátím.

Jdeme na slona! Teda na L'Éléphant. Stejně jako včera tam mrsknu slona (ňáký 3B s lebkou) a jdu choptit bolestí a masírovat si ručičku. Jo a ještě ňáký 6A padlo, ale takový nijaký. Zato Zip ulovil v lese elfku s lukem.

Elfka s lukem, zombíka s kyjem jsme nefotili


Poslední dny jestě míříme do Decathlonu nakupovat. Do Canonu, něco pobouldrovat a mrknout na místní kočky u silnice, což kluky vůbec nebaví. Jo pak jsme jeli domů.